wz

Panda velká

Ailuropoda melanoleuca

 
 
Čínsky: 熊貓; pinyin: xióng māo,  (v doslovném překladu "kočičí-stopa černá-a-bílá"), je savec nyní řazený do čeledi medvědovití, který pochází z centrální Číny. Panda velká žije v hornatých oblastech, jako Sečuán a Tibet. Od druhé poloviny 20. století se panda stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích.

Čínský název je složenina "medvěd-kočka". Západní ekvivalent panda pochází od její vzdálené příbuzné pandy červené, jde o francouzskou adaptaci nepálského slova "požírač bambusu".

Dokud nebyla známa tato příbuznost (panda červená byla objevena v roce 1901), byla panda velká známá jako medvěd černobílý. Díky nejasné taxonomii získala v jednotlivých jazycích řadu ekvivalentních vědeckých pojmenování, v latině například Ailuropus melanoleucus, v češtině ještě panda černobílá a medvěd bambusový.

Po mnoho desetiletí byla přesná vědecká klasifikace pandy předmětem debat, protože jak panda velká tak panda červená sdílejí vlastnosti medvědů i mývalů. Nicméně genetické testy odhalily, že panda velká je vskutku medvěd a patří do čeledi medvědovití. Jí nejblíže příbuzný medvěd je medvěd brýlatý z Jižní Ameriky. Spory se dále vedou o to, zda panda červená patří k medvědovitým nebo k mývalům do čeledi medvídkovití.

Panda velká žije téměř nepřetržitě uvnitř bambusových houštin. Přestože se řadí mezi šelmy, je její potrava převážně rostlinná. Její trávící ústrojí má sice stavbu obvyklou spíše pro masožravce, unikátní bakteriální mikroflóra ve střevech jí však umožňuje bez problémů tuto těžkou potravu strávit. Po odborné stránce je všežravcem, neboť je známo, že se příležitostně živí vejci a spolu s bambusem konzumuje také nějaký hmyz. Jsou to pro ni nezbytné zdroje bílkovin. Při žvýkání se jí třesou uši.

Její tlapa je velmi neobvyklá; s "palcem" a pěti prsty; "palec" je ve skutečnosti modifikovaná kost zápěstí. Stephen Jay Gould o této skutečnosti napsal pojednání